20. říjen 2018    

Zpráva politiků: Růst platů si klidně omezíme. Skutečnost: Omezíme i snahu to udělat


Vládní návrh novely o jistém zpomalení růstu platů ústavních činitelů je asi pro veřejnost chvályhodná myšlenka.  Už jen proto, že česká politika obecně se veřejné přízni nijak zvlášť netěší. Ale co naplat, novela je už několik měsíců pečlivě zaparkovaná ve Sněmovně, diškus ji projednat zatím v nedohlednu. Malá naděje prý tady ale přece je – za půl druhého měsíce Sněmovna zasedne ke své řádné schůzi a snad si na novelu vzpomene.


Kdyby ne, stačí si vzpomenout na někdejší ostré názory premiéra Babiše, který, než vstoupil do politiky, rámusil, že například už tak vysoké platy poslanců jsou jen dráždidlem v oku obyčejného občana, který mnohdy odvede víc práce, než celá Sněmovna dohromady. Komu by se takový názor nelíbil? Jenomže Andrej Babiš už ve vysoké politice je a paradoxně jeho hnutí ANO, které má ve Sněmovně většinu, parkování novely zřejmě pečlivě hlídá. Ovšem žádná jiná partaj zastoupená v Dolní komoře Parlamentu ČR Babišovu poslaneckou partu za to nijak nekárá. Proč taky, jedná se samozřejmě i o jejich platy. Proč si taky škodit na penězích, když mě k tomu nic nenutí, nabízí se logická otázka. Pravda to je, ale to by poslanec nesměl být placen z našich daní. Součást logiky je i to, že je tedy zaměstnanec daňového poplatníka. Zkuste to ale pánům poslancům jen naznačit – sice souhlasně zamrkají očima, ale koutek úst se lehce cuká. Chudáčku, tahle teorie platí jen tu vteřinu, co si to myslíš. Druhá už ti z moci úřední může sakramentsky znepříjemnit život. A ta moc jsem já, poslanec či senátor. Tak mi tuto logiku raději už nikdy nepřipomínej.

A tak raději připomeňme snahu třeba Pirátů a Okamurovy SPD, že se ke zbrzdění navyšování platů tyto partaje velmi rády přidají. Taky ticho po pěšině. I zde to má svou určitou logiku – po legitimním nástupu Babišovy vlády se v politice děly zcela jiné příběhy, než by otázka platů ústavních činitelů vůbec někoho zajímala. Sami Piráti, jak několikrát sdělili, s jistým pobavením sledovali rychlé rezignace některých ministrů kvůli plagiátorství diplomových prací. K tomu všemu tyjátr s vyhledáváním náhradníků a žádná ceremonie při jejich jmenování na Hradě. Dělo se tak hezky v tichu prezidentovy pracovny v Lánech a náhradníkům to muselo stačit. Čert ví, zda i oni do konce týdne vydrží.


Tomio Okamura s jeho SPD nyní připomíná partu zmoženou letním horkem už od května. Zmohla se jen na občasný štěk, a zřejmě se smířila se skutečností, že pro prezidenta Miloše Zemana a Andreje Babiše po vyslovení důvěry vládě Okamura ztratil cenu důležitého alternativního hráče. Naděje na podíl na moci se tak rozplynula a navíc poklesla i obliba partaje. Tak je to se střídavým úspěchem i poklesem u všech dalších politických stran. Andrej Babiš však vesele pokládá další koleje pro spanilou jízdu svého vládního speciálu, a oartaje napříč Sněmovnou jako by si říkaly, že omezování platů lze opravdu raději ponechat na později. Biti na tom, jako na jediné jistotě, přece rozhodně nebudeme. Mají pravdu, nebudou.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)
Hlasovali byste pro povinnou volební účast?