19. listopad 2018    

Zázraky pražských primátorů


Nedávný výrok dosluhující pražské primátorky Adriany Krnáčové (Hnutí ANO), že vše, co v metropoli její vládnutí dokázalo, prý hraničí se zázrakem. Praha je v dobré finanční kondici, ušetřila spoustu miliard. A další superlativy k tomu. Kromě jedné. Zřícení lávky v Troji. Za to ji ale vinit nelze. Vina padá na ty, kteří primátorku ujišťovali o dobrém stavu lávky. Takže ještě jednou: Krnáčová je, či spíše už byla, fajn baba. Dala pražákům Lítačku, což je náhrada za proklínanou Bémovu Opencard. Ovšem s tím rozdílem, že mezi těmito plastovými jízdenkami je rozdíl jen v barvě. Jinak přes všechny sliby o dalších vymoženostech neumí taky nic.

Postava Adriany Krnáčové v pražské politice přinesla přesto něco pozitivního. Odkryla to, co u mužů na jejím místě hned tak nelze. Nešla pro drsnější slovo nijak daleko. Co má jako být? Nic než to, že v historii pražských primátorů se podobných veřejných slovních emočních úletů nedopátráte. Protože víceméně rodilými Pražáky byli. A dobře věděli, co domordcům uchu lahodí a čím by je mohli pořádně naštvat. Zemitější mimopražské povahy ale přemýšlí jinak. Prostě tak, jak jsou zvyklí u nich doma. Samo o sobě by to v podstatě pohoršovat nemělo, kdyby se v inkriminovaný moment primátor od Pražáků nedistancoval, když jde v něčem do tuhého. Příkladem toho byla uzavírka Husinecké ulice na Žižkově. Parafráze Krnáčové zněla ve smyslu, že zpovykaní Pražáci z toho hned nadělají problém. Třeba v Londýně to tak řidiči nebererou. Slovem zpovykaní si primátorka nadělala u obyvatel metropole nepřátele. Já jsem sice primátorka, ale ne vaše! Jsem pořád Krnáčová ze Slovenska! V tu chvíli už mohla na Slovensko klidně i odejít.

Objektivně vzato, i někteří pražští primátoři se zapsali do paměti veřejnosti taky. Například v době povodní, když nosil na krku primátorský řetěz Igor Němec (ODS). Vltava se už silně drala ze břehů, plán na evakuaci obyvatel ze zátopových míst stále nijaký. Ať už to byla oblast Karlína, nebo Libně. To až sami hasiči zasáhli, když už šlo opravdu do tuhého. A mohlo být hůře, když se ulice plnily vodou a primátor navrhl, aby se veřejnost před povodní uchýlila do podzemí stanic metra. Kdyby to udělala, následná další vlna by ve stísněných prostorách stanic a tunelů, utopila možná i tisíce lidí. Zázrak, že se tak nestalo.

U mužského primátorského pokolení ještě zůstaneme. Tomáš Hudeček (TOP 09), chlapík z Olomouce, taky svého času vládl Praze. V podstatě stále ještě mladík, který svou fyzickou kondičku udržoval běháním po večerech po Rašínově nábřeží. Proč ne, k mládí sport patří. K němu ale i jistá nezkušenost a ta se vždycky někomu hodí. Hlavně matadorům pražské politiky, kteří si pak dělali nejen s územním plánem, co chtěli. Zrovna tak, jako s městským rozpočtem, který je vždy násobně větší, než má kterékoliv ministerstvo. Řešení jisté anarchie bylo ale vždy těmto matadorům po ruce. Viníka samozřejmě rychle odhalili. Pryč se špatným primátorem! Zázrak, že Hudečka za nic nezavřeli.

Současná mocenská pranice, která by měla vygenerovat nového primátora, se nijak neliší od těch minulých. V politice to tak samozřejmě chodí. Už nyní se ale lze s úspěchem domnívat, že mimo výjimky staronového uchazeče v jedné osobě Bohuslava Svobody (ODS), se nabízí postavy nových „kovbojů“, kteří nejdříve střílí a pak se teprve ptají, co po nich kdo chce. V Praze zřejmě bude zase asi trochu smutně veselo. Zázrak bude, když se tak nestane.

                                                                                                                                       (pšt, ucho24.cz, foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?