19. listopad 2018    

Vyhoď Pocheho oknem a vrátí se z bruselských dveří


Že je ale někdy opravdu úsměvná ta naše politika. Má ale svou logiku, sice trochu zvrácenou, ale pořád je to logika. Jmenováním Tomáše Petříčka do funkce ministra zahraničí jako by skončilo martýrium kolem Miroslava Pocheho, kterého předtím ne a ne z Černínského paláce vyšupačit. Uměle vytvořená funkce externího politického tajemníka taky jako by vzala za své a tím ten nechutný tyjátr měl skončit. Na pár dní se zdálo, že tomu tak je. Ejhle, rodí se nový. Opět z logiky věci. Dluhy se totiž mají splácet.


Takže rovnou k věci. Již jsme na tomto místě před časem zmínili, že europoslanec Poche se svým vlivem mocného sociálně demokratického lobbisty, postaral o zvolení Jana Hamáčka novým předsedou ČSSD. Ten mu oplátkou neoficiálně otevřel dveře do Černínského paláce, oficiálně tím ale narazil u svého koaličního partnera Andreje Babiše. Nota bene i u hlavy státu, Miloše Zemana. Premiér si nechtěl pálit prsty s jmenováním Pocheho ze zřejmých důvodů. Jinými slovy, nechtěl si to rozházet s prezidentem, který nominanta bytostně nesnáší. Už jen kvůli tomu, že upřednostil v druhé přímé prezidentské volbě jiného kandidáta, Jiřího Drahoše. Což jsou ovšem všeobecně známé důvody.  Pozadí toho spektáklu je především jiné. Do křesla ministra zahraničí musí usednout nezávadová osoba. Tedy člověk, který zlobit nebude, neboť zahraniční politika je výsostným hobby jak prezidenta, tak premiéra Babiše. Prostě troubit do světa takový tón, který bude vyhovovat příslušným uším. Zejména zmíněným oběma pánům.

A opět k těm dluhům. Tomáš Petříček dluží Miroslavu Pochemu za mnohé. Byl jeho dlouholetým asistentem s vyhlídkou slušné politické kariéry. Tedy za předpokladu, že se k ní dopracuje i jeho guru, Miroslav Poche. Tandem dvou nerozlučných mužů, chcete-li. První z nich však svého tahouna předběhl. Nečekaně, neplánovaně, protože ve hře byli i jiní adepti, jako například syn známého zesnulého herce Pavla Landovského, činného v politice jako náměstek ministra obrany. Právě proto že to byla hra, aby nebyl vidět jen ten správný člověk, Tomáš Petříček. Loutkovodiči byli opět Andrej Babiš a Miloš Zeman.


Přišel tak čas Petříčkovy splátky, protože Miroslav Poche je stále silný zákulisní hráč. Jako europoslanec však nemá na znovuzvolení příliš šancí, vědí to i lidé z jeho okolí. Jako silný hráč na domácí scéně ale musí dostat něco z uniklé kořisti, potažmo z vysněného postu minsitra zahraničí. Proto přišel na řadu Tomáš Petříček. Přes něj se to vyřeší. Poche bude jeho externím poradcem. Jenomže nesmí být sám, to by bilo do očí. Proto jich pan ministr ustanovil hned několik. Aby to vypadalo, že sám toho Miroslav Poche vlastně moc nezmůže a proto ani škodit tolik nemůže. Sice je toto Petříčkovo rozhodnutí novinkou jak pro premiéra, tak pro prezidenta Zemana, ale zřejmě se moc zlobit nebudou. Protože vlak jejich mocenských zájmů už jede plnou parou vpřed. Koho z něj vyhodí, nepřežije.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?