V Německu musí jednou bouchnout saze

Přistěhovalecká politika je už německým synonymem pro společenské problémy zaplavující Evropu. Česku se zatím migranti sice do značné míry vyhýbají, leč filozofie obrany před hordami národností s cílem přisát se na sociální vymoženosti té které země, nabývá taky na intenzitě. A je to právě Česko, které před několika dny ústy svého designovaného premiéra Andreje Babiše, svolalo Bezpečnostní radu státu. Tedy potlach o tom, jak v případě migračního pohromy, až našim západním sousedům přeroste přes hlavu, uchránit hranice. Tuto starost nyní nechme povolaným, a raději přes ty hranice k německému sousedovi nejdřív nahlédněme.


Byla svého času v Německu zpochybňována samotná existence nově vniklé strany Alternativa pro Německo (AfD). Klonil se k ní například i exprezident Václav Klaus, jako k naději a zrodu rozhodné partaje, která od slov k činům nepůjde daleko. Razantní projevy vedení strany vedly její kritiky až k názoru, že tohle už Německo jednou zažilo. A znovu zažít nesmí, kdy dnešní spolkovou zemi dovedl za druhé světové války k totálnímu zničení ten zpropadený pán s knírkem. Stigma Německa, které se nedá vymazat. A především ho už raději nikdy nikým moc nepřipomínat. Nota bene když to znovu dělá AfD a zrovna v Německu!

Tyto postoje ale už neplatí, zejména u stále větší části obyvatel. Migrační politika Angely Merkelové stále tíživěji dopadá na každodenní život obyčejného Němce. Důkazů se již najde spousta, viz nedávné velmi brutální vraždy mladých dívek – měli je na svědomí migranti z Iráku. Rozkol ve vztahu spolkového ministra vnitra s kancléřkou Merkelovou má už podobu otevřené revolty – s dalším přijímáním běženců musíme skoncovat! Stejného názoru ale není kancléřka a....Správně. Je to pak živná půda pro strmý vzestup AfD. Němci začínají mít kancléřky plné zuby. A tak se lze obloukem vrátit k názoru jistého německého podnikatele, žijícího v Praze. Až Němcům opravdu dojde trpělivost, nebudou k dostání hnědé košile. Jinými slovy, v Německu jednou musí bouchnout saze.


Zda už tam někdo prozíravě hromadí sukno stejné barvy, není známo a je to jen věcí našeho západního souseda. Jisté už ale je, že Alternativa pro Německo sice nezvedá při pozdravu pravici k obloze, ale hlavu určitě. Protože kancléřka tu svou z bezradnosti stále častěji strká do písku. Právě v tom se barvy politiky našeho souseda každodenně mění. Zda z ní pak vykrystalizuje jen ta hnědá, je otázka dalších dní. I osudu celé Evropy.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)