10. prosinec 2018    

Srpen 1968 očima pamětníků. Pro mladé něco jako doba kamenná


Výročí srpnového vpádu takzvaných bratrských armád do naší země se připomíná každý rok. A pokaždé se objevují nové, dosud nepublikované fotografie té doby. Jako by dosud neznámý obrazový záznam času umocňoval tehdejší dobu, znamenající i konec nadějí změny k lepšímu společenskému systému. Invaze skončila krveprolití nevinných a hranicí obehnanou ostnatým drátem. Žádná změna, poslouchat se bude! Tak se poslouchalo a ti vzdorovitější měli pochopitelně těžký život. Čas plynul a srpen 1968 se v ideologické demagogii měnil v černý den, který prosvětlil až právě zásah bratrských armád. Komu bylo tehdy patnáct let, díval se na ten plechový cirkus očima vyjevence, protože slovo politika mu bylo zcela cizí. Nechápal souvislosti a žil ve zmatku dohadů dospělých, kdo je vinen a jak moc. Co z toho nakonec bude? To pak poznával už každý tehdejší kluk sám.


Nechápal pak spoustu dalších věcí – například nevzali ho na střední školu. Protože táta byl v osmašedesátém známý oblastní protirežimní rebel. Stejně tak i o rok později při prvním výročí. A taky naposled, protože už byl na seznamu nepohodlných osob. Vlastně celá jeho rodina. To vše znají pamětníci z historie. Dnešní patnáctiletí vnímají připomínku srpnové okupace jako něco opravdu hodně vzdáleného. Je to dobře nebo špatně? Kdo z nich se o historii zajímá, pak pro něho dobře. Je o vědomost bohatší. Kdo ne, špatné je pouze to, že jako dospívající jedinec bude o vědomost chudší. Vzdělanost národa nejsou jen mobily, tablety a internet. Je to zájem nemít pamatováka jen na úsporné zkratky v psaní esemesek. Není to apel moralizujícího starce, jak by se zdálo. Pro mladé má naopak velké pochopení – doba pokročila a současné technické vymoženosti k životu patří. Jenomže pohodlí i vědomí ze z nich z různých vyhledavačů okamžitě vše dozvědět, zcela vytěsňuje zájem mladé generace vzpomínky generace předešlé vyslechnout. Ta se o to vlastně ani nesnaží, dělá to pouze o výročích, která měnilá tvář společnosti i charakter lidí.


Srpen se svým krvavým jedenadvacátým dnem v kalendáři je v podstatě děj z doby kamenné, který si dnešní mládež kdykoliv vygooglí. Taková je daň samotné historie bez patosu. A na rovinu – dnešní více jak šedesátníci, zajímala vás snad tehdy třeba bitva u Hradce Králové z roku 1866? Možná málokoho, protože když se hrálo na vojáky, byli to zpravidla partyzáni proti neřádům s hákovými kříži. Na střídačku. Jinak nikdo. Přitom bitva u Hradce byla vůbec největší bitvou na území dnešního Česka. Nic ve zlém, tak to prostě s tím mladickým zájmem o něco významného bylo, je a bude. Doba kamenná tu pro puberťáky v souvislosti s výročími bude taky vždycky.


(pšt,ucho24.cz,foto:mp)
Hlasovali byste pro povinnou volební účast?