19. listopad 2018    

Proč polovině lidí podpora komunistů nevadí? Protože je politika už nezajímá


Současné průzkumy veřejného mínění se předhánějí v odhadech, jak si ta která strana v oblibě národa stojí. S většími či menšími odchylkami pak spekulujeme o tom, že obrat k lepšímu či propad do zapomění se upřesní stejně až u voleb samotných. Jenomže podobné polemiky se postupně vytrácejí spolu se zájmem o politiku. Je to totiž stále stejná písnička a každá jednou po kolovrátkové produkci musí omrzet. Tak je to i s hnutím ANO, KSČM, ČSSD a jinými stranami, z nichž se maximálně vynoří se svými názory akorát tak Miroslav Kalousek. Tedy už jen jako forma veřejné veselice, protože i kdyby měl expředseda TOP 09 v něčem pravdu, bude i veřejností zarámován jen do působení ve sněmovním baru.


Že se současný vývoj ubírá mimo polistopadové mantinely, je sice slyšet stále hlasitěji, ale v počtech nespokojenců určitě zatím nepřečíslí počty davového nezájmu. Což by mohl být jistý signál rezignace a povolebního znechucení o politický interes. Přímo zářný příklad pro tuto ignoraci je současná koalice s podporou komunistů. Že hnutí ANO ve volbách zvítězí, se všeobecně čekalo. Že sociální demokraté po eskapádách Bohuslava Sobotky dostanou na frak, se čekalo rovněž. Co se ale docela nečekalo, že KSČM obdrží od voličů přímo exceletní výprask a taky, že TOP 09 zachrání další pobyt ve Sněmovně pouze pražští voliči. O dalších parlamentních stranách ani nemluvě, přeživších snad jen díky setrvačnosti svých věrných sympatizantů. Nové partaje vzbuzovaly naděje, které však uvadaly stejně rychle jako jejich snaha prosadit něco ze svého volebního programu.


Sečteno a podtrženo, jasné výsledky loňských podzimních parlamentních voleb by měly jasně vymezit, kdo s kým a proč sestavit vládu. Jen ten Babišův škraloup s Čapím hnízdem poněkud vadí. Silácká prohlášení, že s trestně stíhaným člověkem se žádná vláda sestavovat nebude, rychle brala za své zejména u ČSSD, komunisté vycítili vyjednávací slabost Andreje Babiše a touhu po moci sociálních demokratů. Dál to všichni známe, a ohlédnutí v čase voliče jen utvrdilo, že jeho pohled do budoucna se k příštím volbám neupírá s žádnou nadějí na změnu. Protože snaha o ni je zbytečná, zrovna tak jako veřejné průzkumy či srocení davu nespokojenců s píšťalkami. Karty jsou totiž znovu rozdány a tak si budeme muset historii znovu zopakovat. Nepoučili jsme se totiž za těch více jak dvacet let snad vůbec z ničeho.


(pšt,ucho24.cz,foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?