17. červen 2019    

Pokud možno, žádnej malér, hoši!


Tuhle větu jsem v policejních řadách slyšel tisíckrát. To vždy, když se někde k něčemu schylovalo. Například před pražskými fotbalovými stadiony před nájezdem ostravských Baníkovců napětím bublaly už hodiny před zápasem. Policie byla svého času totiž má novinářská doména. Že se pak dotyční žurnalisté s policejními špičkami v podstatě dobře znali, nebyla žádná zvláštnost. Ani to, že na setkáních s nimi zmíněná hláška zazněla taky mockrát. Byla mířená hlavně do řad podřízených složek – to aby nějaký uniformovaný jedinec stále udržel nervy na uzdě a nenechal se zbytečně vyprovokovat křiklounem s kelímkem piva v ruce. Potud vše v pořádku, protože pořádek musí být. Aspoň ten v rámci dodržování zákona určitě.


Proto mě tak trochu v souvislosti s údajnou sobotní policejní provokací v centru Prahy, kde se střetli odpůrci a zastánci imigrační vlny, zaráží prohlášení ministra vnitra Milana Chovance. Případné excesy, kdy si policisté prý sami zahráli na provokatéry, nechá ve spolupráci s Policejním prezidiem prověřit. Postavička údajného provokatéra ve službách policie je sice současným hitem lidové tvořivosti na sociálních sítích, ale jestli se prokáže, že vše bylo jinak, nechť je pak hvězdou internetu kdekterý poručík, který ochrání starého člověka před krobiánem. Jenomže to se nestane. Jen naivka se může domnívat, že by se nezdařené konspirační hrátky staly důvodem pro sebemrskačství policejního potentáta.

Zrovna tak úsměvná je i představa, že by se policejní špičky napříč bezpečnostním aparátem před sobotní taškařicí společně neradily. Pokud možno, žádnej, malér hoši! Ten teď má policejní prezident generál Tomáš Tuhý. Jestli sobotní ochrana veřejného pořádku byla jeho sólo akce, asi dostane od ministra vnitra za uši. Tohle jsme si přece nedomluvili, pane brigádní generále. Tolik jedna z variant, kterou ale sama pražská policie důrazně popírá, že by jí ustanovení svého provokatéra vůbec přišlo na mysl. Druhá varianta je, že příslušné bezpečnostní špičky o tomto pokusu věděly, jen se trochu nepovedl. Takže honem dát veřejnosti najevo, že je to všechno jen mediální blamáž a rychle získejme čas na aspoň trochu důvěryhodné vysvětlení. Máme na to dva týdny, jak přikázal pan ministr. Až složíme účty, už to třeba tolik bolet nikoho nebude. Protože současné společenské dění se mění rychleji než příslovečné ponožky a lidi, jak doufáme, budou mít jiné starosti. Tolik dedukce, která určitě nekoresponduje s prohlášením Nezávislého odborového svazu Policie ČR. A to, že odmítá zkratkovité a znalostmi nepodložené hodnocení zásahu policistů. Jak může odborový svaz dostat na stůl vyhodnocení jakéhokoliv zásahu, je mi v žebříčku policejní hierarchie záhadou.


Nicméně ať už si do svědomí u policie sáhne kdokoliv, jedno je jisté – v případě pravdy o provokatérské akci někdo z jejích organizátorů fatálně selhal. A jen špičky budou vědět, kdo to je. Každá akce má totiž svého velitele, to je nevyvratitelná skutečnost. Jeho jméno se pochopitelně nikdy nedozvíme, a nejsem si jistý, zda by to vůbec k něčemu bylo. To nechť si policie mezi sebou hezky vyřídí sama. Jiná věc je její prestiž – ta v posledních desetiletích slušně stoupala. Pak stačí jeden nepovedený novodobý „Zifčák“, a paralela s touto smutnou revoluční listopadovou provokatérskou postavou je okamžitě na světě. Smutnější je o to víc, že pošramocená policejní prestiž potom může trvat zrovna tak dlouho.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?