19. říjen 2017    

Petr Fiala „klekl“ na voliče. Koukejte volit ODS!


V plamenných argumentacích politických lídrů, proč volit či nevolit tu kterou partaj nechybí ujišťování, že v povolební šachové hře odmítají spolupráci s tou či onou partou. Nic proti tomu, tak už to v předvolební rétorice chodí. Jenomže pozor – není jediné agumentace, aby neskrývala nějaký chyták. Válka slov je totiž soubojem vychytralosti, na které tato rétorika stojí. Protože méně vnímavý jedinec se řídí pouze emocí, kterou mazaný řečník u něj dovede vybudit. Když ji ještě párkrát přikrmí, lídr se stává voličovým člověkem. Že rétorika každým dnem blížících se voleb graduje je taky vcelku pochopitelné. Jenomže rétoři napříč politickým spektrem by si měli uvědomit, že ne každý volič je pouze emocemi zmítaná prostoduchá figura.


Zkusme se proto více zamyslet na hrozbami některých politiků, proč by volič chyboval, kdyby volil jejich soupeře. Například Petr Fiala, kormidelník ODS, který svou loď nasměroval do rozbouřených vod kolem postavy Andreje Babiše. Opakot mnohokrát řečené, v čem tkví hrozba jednobarevné vlády už netřeba. Byla to totiž kolovrátková muzika. Jenomže z orchestru Občanské demokratické strany zaznívá i pár falešných tónů a v naději, že je voliči přeslechnou. Jedním z tónů je právě povolební spolupráce. Petr Fiala rovněž často opakuje, že v případě volebního úspěchu ODS koalice s hnutím ANO považuje za velmi nepravděpodobnou. Takže co vlastně ve skutečnosti chce? Mít zadní vrátka, kterými voličům ze svých předsevzetí uteče k někomu, s kterým nakonec spolupracovat bude. Kdyby skutečně trval na svých proklamacích o zlepšení života obyčejného člověka, musel by sdělit, že do holportu s Andrejem Babišem zcela vylučuje. Což ovšem nikdy neřekl a malý podvůdek je tak připraven v rukávu.

Že to ale tvrdí i jiné strany? Správně, tvrdí. A že spolupráci s hnutím ANO zcela vylučuje například KSČM s Vojtěchem Filipem v čele. Tedy kategorický postoj lídra nejen před televizním kamerami a přemýšlivý volič by měl mít hned jasno. A v čem tedy? Že skrytý chyták je i rétorice Vojtěcha Filipa. V povolebních tahanicích o moc totiž existuje i takzvaná tichá podpora vítězi voleb. Samozřejmě za nějakou tu úlitbu, která se pak zdůvodňuje neotřesitelným předvolebním postojem vůči soupeři, kterému nezbylo nic jiného, než aspoň trochu ustoupit. Méně přemýšlivý volič má pak dojem, že se strana dokonce v jeho blaho obětuje.


Pak jsou zde partaje, které si protiřečí a vysvětlují své úhybné manévry poněkud neobratně. Výsledkem je pak argumentační zmatek. Je to tak vždy, když rétor v dané chvíli říká něco, co chce volič slyšet, protože jinak ani žádný pevný programový fundament de facto nemá. A právě v tom lze najít nikoliv chyták, ale obyčejný průhledný úskok. Třeba hlavní postava na kapitánském můstku pirátské lodi Ivan Bartoš. Mladí mu fandí, protože je mladý a jako řada z nich i dredy. A vysokoškolský diplom k tomu. Což může vcelku působit jako základní předpoklad, pro prvovoliče a mládež obecně povolenku k nástupu do výtahu moci. Nejčastější aktuální obranou Ivana Bartoše je tvrzení, že Pirátská strana nejsou partou vítačů uprchlíků, jak tvrdí jeho oponenti. Zní to hezky do chvíle, kdy sám kormidelník začne své tvrzení vysvětlovat. Jak říká, pokud někdo utíká ze zemí zmítaných válkou, může se identifikovat a pak jej MUSÍME přijmout. A kdo se neidentifikuje? To se už Ivan Bartoš odvolával na volný pohyb v Schengenském prostoru. Tedy běžte si, migranti, kam chcete. Nicméně případný vstup Pirátské strany do Sněmovny by mezi klasickými politickými stranami jisté osvěžení opět bylo. Někdejší Věci veřejné to uměly přímo bravurně a rozkol vlády byl takřka na denním pořádku.

Tak by se dalo pokračovat v dalších mnoha případech, kdy politici a rádoby jim podobní před volbami chrlí slova změn a blahobytu. Zatím ale ani jeden voličům neřekl, jak to chtějí ve skutečnosti udělat. Protože taková skutečnost ani neexistuje, pokud politik není skutečným politikem. Tím se ale musí rovnou narodit a nikoliv politiku vnímat jako svůj další osobní kšeft.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)
Hlasovali byste pro povinnou volební účast?