18. listopad 2017    

Místo hlavy na krku kobliha. Volte hnutí ANO!


Máte peněz jako želez. Tak ke mně nelez, že máš málo. Replika z francouzské komedie Velká žranice jako vystřižená pro současnou českou ekonomiku, které narostl břich. Kdekdo teď natahuje ruku pro zvýšení mezd. A šéf státní kasy? Než někomu dopřeje, radí, aby spíše lépe hospodařil. Dělá to přece taky tak. Přebytek státního rozpočtu je toho po dvou desetiletích mínusových výsledků přece důkazem. Ano, pravda to je. Prostě máme taky peněz jako želez a dopřát si pomyslnou velkou žranici? Zapomeňte na to, peníze se zbůhdarma roztáčet nebudou. Hezky si je schováme na horší časy. Dá se vlastně uhádnout, kdy nastanou – přece v období podzimních voleb. To se pak budou rozdávat nalevo napravo. Lámat hlavu proč, to dělat netřeba. Místo ní už asi budeme mít koblihu a komu jako symbol bohatství patří? Správně! Babišově hnutí ANO. Protože v této partě už nebude Andrej Babiš na sebe ukazovat jako na lídra, který se obětoval pro politiku. Jeho parta se přece už vyprofilovala natolik dobře, že není lepší politické strany, než je ona sama. Však taky dostáváte to, co si zasloužíte! Ušetřené státní finance, které hned po volbách pocítíte na svých výplatnicích. Samozřejmě po vítězných volbách! Že je to vlastně koaliční vládní dárek potřebným? Omyl! Šéfem státních financích jsem přece já! Andrej Babiš bude mít pravdu. Jako že ji v daném ohledu má doteď.


Jak je to se státním přebytkem, tato debata patří do gesce erudovaných ekonomů. Ti buď strážci státní kasy zatleskají, nebo naopak. Podrobně popíší bezva fintu či shodu náhod, proč dekl pokladny najednou nejde kvůli nabobtnalému obsahu dovřít. Na jednom se ale shodnou snad téměř všichni (Kalouskův pochybovačný úšklebek už nikoho nezajímá), a to, že se skutečně výrazně zlepšil výběr daní. Což je  nepopiratelně zásluha ministra financí. Proč tolik slávy? Proč ne, když z toho úspěch přímo vyčnívá. Protože za dobu předchozích vlád, kdy výběr daní spíše připomínal úsměvný italský spagetti western, je v dané kapitole státního rozpočtu trochu větší pořádek. Po dvou desetiletích taková zpráva musí vyčnívat a ratolesti kolem hlavy si Andrej Babiš může po zásluze nechat. Vždyť je taky na odiv ukazuje. Chcete mít rovněž v rodinné kase více peněz? Dejte mi proto další důvěru a že to myslím vážně, na důkat toho už nyní nějaký ten zlaťák dostanete. Zbytek až potom, holenkové. Mí voliči mi přece nejen v Praze rozumějí, mohlo by znít za tónů Mozartovy hudby.


Problém bude mít stále větší jen jeden člověk - tím je Bohuslav Sobotka. Premiér svůj přístup k sebe samému nemění, čili je to stále upjatý kariérní úředník. Jen těžko si lze představit, že by našel odvahu sdělit, že jeho oponent v otázce zpochybnění státního přebytku by měl raději mlčet, protože u něj pracoval a pro neschopnost ho vyhodil. Prostě takto jasně a srozumitelně poznamenat, aby kritik (teď už všichni vědí, že nic neumí), raději držel ústa. A pak pokračoval bez mrknutí oka v dalších odpovědích na zcela jiná témata. Podobné postřehy nejsou glorifikací jedince, ať už páně Babiše nebo jiného. Je to jen pohled na člověka s klidnou duší i myslí v době konjuktury. Jinými slovy jeho nálady z pocitu neohroženosti, které se pak na druhé snadno přenáší. Tím hůře pro soupeře, jehož neúprosná časomíra z nepříznivého výsledku přivádí k zoufalství. Stačí si proto všímat i šéfa českého kabinetu – usmívá se, kudy chodí. Děláme to ale i my všichni, když někdy nevíme, kudy z problému ven. Nedivme se, že proto v dané chvíli někomu přijde vhod i ta kobliha. Sociální demokrati totiž o svou „pekárnu“ už tak jako tak dávno přišli.


(pšt,ucho24.cz,foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?