19. říjen 2018    

Ke komunálkám ještě jednou. Bohužel ne naposled


Na konci tohoto týdne se to rozhodne. V pátek a sobotu. Má být hezky, podzimní víkend s příjemnými teplotami babího léta. Den jak vyšitý pro radostný výlet k volebním urnám. Nedočkavci vydržte a zatím se kochejte předvolebními sliby ve všech podobách. Nebo trénujte vhození volebních lístků do nějaké nádoby, připomínající urnu. Odpadkový koš se ale jeví jako nedůstojný způsob voleb na nečisto.


Volič už víceméně má povědomost, proč ke komunálním volbám jít, či nejít. Protože zná své papenheimské, rozuměj osoby, které rozhodovaly a dosud ještě rozhodují o jeho životě. Děje se tak ve městech i malých obcích, kdy je občan denně konfrontován s rozhodnutím starostů a jemu podřízených úředníků. Takže je víceméně zná jménem, protože s nimi má osobně co do činění. Což je zcela jiná liga ve vnímání rozhodnutí toho kterého zastupitelstva, naprosto nesrovnatelná s politikou nejvyšší. A tak občan může být naštvaný na jakéhosi úředního šimla, tím pádem zřejmě i na politickou stranu, jíž dotyčný ouřada zastupuje.

Z toho plyne, že komunální politika je věcí osob konkrétních a každá nová tvář, ucházející se o voličovu přízeň, je takřka bez šance. Protože u politiků stále přetrvává domněnka, že občan je tvor nemyslící a skáče na špek. Občan je ale tvor myslící a už ho konečně i zajímá, co ten který kandidát pro něj v minulosti udělal. Zpravidla vůbec nic, jen makal na tom, aby se dostal na volitelné místo na kandidátce. Což pochopitelně není zásluha, ale zúročení kamarádství s někým vlivným ve vedení strany. Špek hozený voličovi je například ve slibu, že se dotyčný adept zaslouží o to, aby se dalo parkovat i na chodníku. To se lze dočíst na volebním plakátku v osmém pražském obvodu. Zrovna tam, kde na chodníku už dávno parkuje kde kdo. Jinou možnost vlastně ani nemá. Ostatně jako v celé Praze.


Když pomineme kandidátní seznam všech stran a různých dalších partiček na dvou olbřímých papírových plachtách, dosud zveřejněné videoklipy adeptů v boji o veřejné blaho, spíše připomínají sestříhané zkažené záběry, zařazené do silvestrovského příspěvku televizních stanic. Budiž aktérům odpuštěno, člověk by se měl i na cizí účet někdy pořádně zasmát. Jenomže tady nic k smíchu není. A samozřejmě ani nebude, protože z podstaty je pro politika humor poměrně nebezpečný nepřítel. Dokazoval to trefně i adresně svého času zesnulý Miloslav Šimek v pořadu S politiky netančím.Ale abychom jen nehorovali, že vše je pouze špatně. Tedy špatní lidé v dobrý čas voleb na dobrých místech. Další oprava případných chybných rozhodnutí bude zase až za pár let. Takže bohužel ne naposled.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)
Hlasovali byste pro povinnou volební účast?