18. listopad 2017    

Jak chutná moc a z moci nemoc


O  volebním debaklu ČSSD se psalo, hovořilo a vůbec mudrovalo více než dost. Jenomže ne a ne najít jediné písmenko o tom, že stranické špičky už plní krabice a koukají k východu z Lidového domu. To aby se už do něj jen tak nevrátily, když už to tak neslavně dopadlo. Čeká se na sjezd, tam se uvidí, je sice taky dávno vyřčený argument, vyfutrovaný vyjádřením některých růžových exponentů, že do vedoucích figur se už pasovat nehodlají. Kdyby do té doby přece jen ano, bylo by to samo o sobě i do nebe volající. Jenomže do sjezdu ještě daleko a tak je každý den dobrý. Funkce jsou přece stále štědře placené.


Pozastavme se ale u těch funkcí, lhostejno jak vysoko v hierarchii ta která stranická špička působí. Jde tady především o to, že dobrovolně dosud nerezignovala žádná. Přitom by to právě směrem k voličům byla dobrá zpráva – hlavně o osobní odpovědnosti toho kterého straníka. Prostě trochu pokory by neškodilo. Opak je pravdou a tak po vzoru přisátých klíšťat dále otravují organizmus vlastní členské základny. Tudíž z moci předešlé stává se nemoc, diagnostikovaná jako korytářství. Což vede k nechutenství voličů a odpor cokoliv z Lidového domu pozřít, natož pak strávit. Důvod, proč se stranické špičky svých postů stále drží, prý není těžké odhalit. Každý na každého něco nemilého údajně ví. A kdo z kola dobrovolně vypadne, je z něj v tu ránu politická mrtvola. Jinými slovy hodí se pak na něj vše, co se momentálně nehodí někomu jinému. Správně, stává se z něj obětní beránek. Ten se pochopitelně taky bránit nemůže a jak to tak bývá, mlýnským kolem pak statečně točí jeho někdejší souvěrci.


Sebereflexe ČSSD vydržela jen pár dní po volbách, kdy si ten či onen činovník sypal za prohru popel na hlavu. V tu chvíli se samosebou ani nic jiného dělat nedalo. Tím pomyslným popelem se záhy rychle šetřilo, až to sypání ustalo docela. To je ale hodně špatná taktika, protože před prezidentskou lednovou volbou, kdy se pozornost veřejnosti bude upírat k úplně jiným lidem, se zase obrátí k parlamentním stranám. Respektive k jejím prodlouženým chapadlům, rozuměj ke krajským vládám, měnících se zpravidla kdy? No přece po komunálních volbách. A právě příští rok zase budou. Což za daného stavu pro sociální demokraty není zrovna dobrá startovací pozice. Namydlili si ji už teď a tak se může nakrásně stát, že i z komunální politiky oranžová barva zcela zmizí. Pak už ani netřeba do té doby pro jistotu schraňovat další zásobu příslovečného popela.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)


Hlasovali byste pro povinnou volební účast?