19. říjen 2017    

Chcete mě? Někteří kandidáti zkoušejí štěstí kde se dá


Kromě slevových letáků, ať chtěných či nechtěných, už v dopisních schránkách přistály i volební lístky. V koši vzápětí zřejmě nekončí a je to dobře, protože někdy je to opravdu zábavné počteníčko.   Protože v duchu nejdůležitějších voleb od sametu se někteří kandidáti objevují tam, kde by je snad nikdo nečekal. Jinými slovy změna „kandidátního bydliště“ byla asi nutná z důvodu jejich nevolitelnosti na domácí půdě.


Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba Středočeši si mohou zvolit ze čtyř předsedů. Co na tom, když v kraji bydlí jenom jeden. Uhádli jste, je to průhonický Andrej Babiš. Mimochodem, jsou Průhonice více Středočeský kraj nebo spíše Praha? Tak jako tak, domácí je v tomto případě lídr hnutí ANO. Co tam dělají další tři kandidáti, nota bene odjinud, na to je odpovědí hned několik. Jedna je ale nejjistější. Jinde se asi nechytají a zařadit se navíc po boku nejdiskutovanější osoby v zemi, je tak jako tak, konkrétně pro šéfa Pirátů Ivana Bartoše a Tomia Okamury (SPD), role outsiderů. Že jsou přitom oba z Prahy už je pouze detail k pousmání.

Dobrá nálada přitom voličů možná ještě chvíli vydrží. Kdo se o to zřejmě umí postarat nejlíp je opět Miroslav Kalousek (TOP 09). Z jihočeské Bechyně je Středočeský kraj asi přece jen přitažlivější. Jestli ho tamní obyvatelé už ze seznamu přesluhujících sympaťáků vyškrtli, je otázka zase jen do Bechyně. Asi na tom ale něco bude, když se podobně zařadili do středočeské kandidátky i jiní, méně známí hoši odjinud. Tím se pochopitelně zcela popírá základní předpoklad logiky kandidátek. Tedy mít na nich osobnosti znalých poměrů toho kterého regionu a něco pro něj do doby voleb udělat. Na základě výsledků odvedené práce ji pak sestavit a předložit k posouzení právě voličům. Že je to vždy problém, je zřejmé už z toho, že se zde asi o erudici  jednotlivců nejedná, avšak o celkové postavení té které strany už ano. Politici tak spíše podsouvají svou vlajku, než toho, kdo ji drží aspoň tam, kde je šance volit pouze jejich partaj, lhostejno kdo ji pak zastupuje.


Zdá se, že politici znovu sází na zaslepenost mnohých voličů, kteří než by změnili názor a přiznali si v tipování stran a osobností možnou změnu, raději budou tvrdošíjně volit stejně jako předtím. Jinak by se nedělo to, co je téměř každý den mediálně propíráno. Tedy Babišůvo neotřesitelné tažení do nové povolební politiky. Nejde přitom jen o něj – na kandidátkách je řada jiných lidiček, kteří jsou velmi diskutabilní, zda v politice mají působit či nikoliv. Nechť si je volič znovu hýčká nebo je odmítne, jak to udělal i v minulosti. Kvůli povolebnímu výsledku může ale potom nadávat jen sám sobě.


(pšt,ucho24.cz,foto:mp)

Hlasovali byste pro povinnou volební účast?