23. únor 2018    

Čeho se dotkne touha po moci, to zplesniví


Ode dneška za pět dní se sociální demokraté na svém sjezdu sejdou, aby nastavili nový kurz svého bytí. Teď jde jenom o to, který kurz to bude a zda se tím směrem budou chtít vydat všichni. Takže určitě už nyní lze směle prorokovat, že určitě nikoliv. Protože nový azimut pro některé socdemokraty znamená jediné – odchod z politické scény, neboť by už vadili. A když už tedy vadí, tak ať v partajních barvách ještě aspoň chvíli vydrží. Což se může nakrásně stát, protože tolik kandidátů na předsednický post ČSSD za svou historii ještě opravdu neměla.


Jak známo, když je hodně kandidátů, něco je taky hodně špatně. Hlavně uvnitř partaje, která si ne a ne přiznat, že to špatné je už ve skutečnosti tragédie. Její podoba? Přece její dosavadní vedení. No a jsme u toho. Proto tolik kandidátů na předsednický post. Jestliže rozklad strany způsobuje především odpověď voličů ve sněmovních volbách, noví kandidáti jim svým zvolením chtějí vzkázat, že ČSSD opět postaví na nohy. Tato věta je ale obvyklá partajní proklamace, protože volič v myslích socdemokratických exponentů po tom volebním debaklu už neznamená vůbec nic.

Na sjezdu proto zřejmě půjde v části dosavadního vedení jen o jedno – dostat se do Babišovy vlády i za cenu euthanazie, kterou na ČSSD dříve nebo později vykoná právě Andrej Babiš. Je třeba ale odstranit ty, kteří by v námluvách s ním jakkoliv vadili. Proto lze tipovat pramalou šanci dosavadního místodržícího strany Milana Chovance na zvolení do jejího čela. Oboustranná animozita s lídrem hnutí ANO  je známá.  Místopředseda sněmovny Jan Hamáček? Do takzvaného holportu s Babišem by prý klidně šel. Ještě před několika týdny byl ale striktně proti.  Nebo další kandidát na předsedu Jiří Zimola? Ten by se Babišovi taky zamlouval, když si dovedl poradit s problémem šméčka za výstavbu soukromého objektu. Sice se musel odporoučet z postu hejtmana, ale to už taky neplatí.


Ono vlastně už lecos v ČSSD neplatí.Strana si je totiž nepochybně dobře vědoma, že její neodvratitelný odchod k propadlišti dějin je už ve fázi pozvolného loučení. Takže ten zbývající kus cesty nechť se nese aspoň v tom starém dobrém duchu touhy po moci. A tak když se něčeho dotkne, zpravidla to hned zplesniví. Kdo nevěří, nechť se přesvědčí u Bohuslava Sobotky.

(pšt,ucho24.cz,foto:mp)
Hlasovali byste pro povinnou volební účast?